Tahle série je takovým přímým pokračováním té minulé. Jenom se to celý ještě trochu víc zklidnilo. Seděli jsme totiž na konci té první sérky v autě a přemýšleli "co teď" a na místě u řeky, kde jsme původně fotili už nebylo skoro žádný světlo, takže jsme si prostě jen našli kus nějakých dobrých písniček, Bára se skoro ani neoblíkla, já jsem ohulil reprák, nastartoval a jeli jsme hledat další dobrodružství na našem "líbankovým focení" (:D) a hlavně teda.. hledat světlo..
Vyjel jsem na nejvyšší kopec širokodaleko, abysme se nemuseli stresovat z toho, kolik máme času a říkám Báře, jestli má nějaký krásný hadry, tak ať si je na sebe veme.. Bára chvíli přemýšlí, pak na mě koukne těma svýma kukadlama a říká "Já bych ještě chtěla zůstat nahá".
Je to naprostá romantika. Teda až na to, že 5 metrů od nás je frekventovaná silnice, kde co tři vteřiny projede auto.. a z druhé strany je obří solární elektrárna na poli, který kdysi bylo loukou..
Tak přemýšlím, co s tím a Bára si mezitím lehla přes sedačky, zapálila si cígo a čeká s čím přijdu. A já jak jsem ji uviděl, tak mi bylo jasný, že prostě musíme pokračovat v nastolenym rytmu. Že jí prostě, jako nejvíc zamilovanej blbeček, budu jen fotit při tom, jak v tom autě, v tom momentě, se mnou zrovna je.
A tak jsem začal střílet momentky a během toho Bára seděla tady, ležela támhle, pak přelezla dozadu, kam nááádherně svítilo slunko a já z ní byl zase hotovej :)) ...
No a když už jsme nevěděli co dál, tak Báře říkám ať vyleze na střechu, že uděláme ještě pár "pocitovek" alá emérika :D ... Tak si představte, jak to asi probíhalo. Nahá zrzka, leze hned u silnice na střechu americké dodávky a já stojím pod ní a snažím se NEKOUKAT a zároveň ji nějakým způsobem vystrkat nahoru (protože ač se to nezdá, je to vejška jak hovado! :D)... Každý kurva auto, který jelo okolo brzdilo, každej kurva čumel, polovina nadšením troubila :D .. bezvadný... :D
Ale povedlo se, udělali jsme fotky na střeše, Bára mi pak nahá sesedla na záda, což ... bylo .. vtipně divný :D :D :D ... chápeš vole jakože cizí vole člověk ti nahej sedá na záda.. :D ... no.. tak jsme se tomu tlemili.. a vlastně jsme pak fotili ještě chvíli něco dalšího, už ne tak autenticky momentálního, ale to vám ukážu zase příště :)))
Bára je ale miláček jak sviňa.. teď jak na to vzpomínám a čumim na ty fotky po nějakym čase, tak jsem z toho zase hotovej a znovu si uvědomuju, jak šťastnej můžu být z toho, že tohle je moje práce.. že tohle je něco, co mě živí... a jsem naprosto vděčnej za vás a za to, že tu se mnou jste. Děkuju!
Baru vole a dík i toběěěě, seš miláček! :) <3