Když jsme hrčeli autem kamkoli na poslední sérii, slunko už se schovávalo nejen za mraky, ale taky za horizont, kterej se mi toho dne zdál výš, než kdykoli předtím. Přece jen už končilo léto a slunko (ne)překvapivě zapadalo každej den o pořádnej kus dřív.
Takže jediná možnost, jak ještě stihnout aspoň kapku světla, byla vyjet na nejvyšší kopec široko daleko, a přesně tam jsme rychlostí blesku s Verčou oděnou jen do spoďárů a bolerka fičeli.
Vždycky si říkám, jak boží by bylo, kdyby nás s polonahejma, nebo někdy úplně nahatejma modelkama, zastavili policajti na běžnou kontrolu :D Vlastně se mi to ještě nikdy nestalo, ale hrozně se těším na to, až to jednou přijde a chci vidět všechny ty tázavý pohledy a zmatek v hlavě :D ... I když je pravda, že každej policajt už asi viděl všechno a ani nahá baba na sedačce spolujezdce nebude pro ostřílenýho muže zákona ničím překvapivým a zase si to jen představuju... :D
Dojeli jsme na místo, vyběhli pěšky co nejrychlejc obří kopec.. a před náma se najednou otevřel obří kus krajiny, nad kterou poslední paprsky sluníčka osvětlovaly mraky, který byly chvílema naprosto magický. Přál bych si sebou mít někoho, kdo by mi na Verču svítil, abysme udělali nějaký "prosvícený protisvětlovky", ale takhle jsem to jen vyzkoušel, zjistil jsem, že siluety fotit dneska nechci, otočili jsme se o 180 stupňů a začali makat.
"Chtěl bych, aby to vypadalo, že si tady během léta běžně jen v těchhle spoďárách, bolerku a kloboučku chodíš na procházky a potřebuju, abys vypadala naprosto přirozeně", se jednoduše řekne fotografovi, kterej chce jen zachycovat krásu... Ale pro ne úplně nejzkušenější modelku by to mohla být instrukce, která ji zamkne a zničí.
V tu chvíli už jsem ale věděl, že Verča to v sobě má, že je šikovná a že konečně bude moct naprosto svobodně a volně dělat přesně to, co sama bude chtít a já se jen musim postarat o to, abych ji zachytil v těch nejhezčích momentech.
Musím jí vzdát hold za to, že si vzala poloprůsvitný bolerko, ze kterýho všechno leze .. ale ještě větší poklona za to, že si vzala klobouček! To je jedna modelka z tisíce, která tuhle skvělou věc doma má a jedna z milionu, která ho reálně vezme na focení, takže uvnitř mojí hlavy bylo jedno velký tleskání a klanění se :)))
Jen chci říct - když má baba sebou pěknej klobouk, kterej jí sluší a navíc se hodí k outfitu, tak je to dokonalý. Najednou je tam "něco novýho a často nevídanýho", ta baba najednou má co dělat s rukama a hlavně.. Hlavně když se nechce fotit nahá, tak pořád může být nahá a za ten klobouček se schovávat tak, aby vybudila fantazii diváka na maximum, ale zároveň nic neukázala! Tak proto to mám tak rád :)).. a o tom, že je s kloboukem většina žen mnohem smyslnějších, vyprávět snad ani nemusim :)
I já i Verča jsme chtěli udělat něco mírně prsatějšího - myšleno tak, aby občas vykouklo něco ven, ale aby to zároveň nevypadalo, že to je prvoplánový "tady ti vystrčím kozu" hnaní se za sprostotou. A tak říkám "Poskakuj mi tady chvíli a tvař se jakože si užíváš krásnej západ a já udělám nějaký pocitovky".. A během chvilky se tam objevilo přesně to, co jsme potřebovali a já zase musim říct, že je dokonalej pocit, když to nějaká baba v sobě má.
Některý holky když začnou poskakovat, tak ani po půl hodině, kdy už jsme oba slití potem a utahaní, se neobjeví jediná přirozená fotka, kterou by šlo s čistým svědomím použít. Ale s Verčou to bylo přesně naopak... Párkrát poskočila, několikrát jsem cvaknul a téměř každá fotka byla dokonalá. Masaker!
No a měl jsem pocit, že jsem pořádně ještě ani nevydejchal ten kopec, kterej jsme vyběhli a byla tma a tím pádem najednou všechno končilo a teprve až po cestě domů když už jsem Verču vyhodil doma, jsem si uvědomil, jak bezva to celý bylo a že tuhle ženuši nutně musím brzo vzít na nějaký další focení a věřim, že i ve vás tenhle pocit, po zkouknutí všech sérií, bude přetrvávat stejně tak! :)