"Já bych ale chtěla do vody!" naléhavým tónem špitla Káma sotva slezla z útesu, na kterej jsem ji před chvílí poslal, abych poté zjistil, že to nikam nepovede..
Koukám na ni, koukám na vodu. Vidím žlutý vlasy, žlutou vodu.. vidim žlutou pleť, vidim žlutou vodu.. a říkám si, že toto nebude dobrý.. :D ... A tak nahlas přemejšlím.. Naproti žluté je ve spektru co... fialová. "Tak jestli máš fialový plavky, tak si jdi klidně do vody a já tě vyfotim".. usmívám se ďábelsky, protože je mi jasný, že fialovýho bude mít Kamča prd.
"Tak moment" slyšel jsem jen tiše z povzdálí, protože se okamžitě radostně rozběhla ke křům, kde měla svůj batoh a skrýš, ve které si myslela, že ji nikdo nemá šanci vidět.. Protože se samozřejmě nikdo z těch 100 lidí okolo nebude koukat, kam asi běží holka v plavkách.. a když ta holka zaleze do křoví, tak určitě nikdo nebude koukat na to, jak se tam převlíká :D ... ale tak.. pocit je pocit a já nekoukal. Asi jako jedinej. Ale tak od toho tam jsem - abych byl profík.
Takže když se o moment později vrátila VE FIALOVÝCH PLAVKÁCH, tak říkám "Zalez teda do vody, ale nenamoč se celá" :D ... A Káma kouká na vodu, kouká na mě, kouká na vodu, kouká na mě.. a přemýšlí, jak se má nenamočit a jít do vody :D A tak mi ukazuje kládu a popisuje mi, co všechno by s ní mohla dělat, až to budu fotit.
"Na papíře" to znělo dobře, ale reál byl trochu topornej. Nicméně svou povinnost jsem splnil a slib dodržel, takže radosti bylo učiněno zadost a mohli jsme jít dál... Pro další plavky.. na další pláž.. a to vám ukážu hned v dalším příspěvku :D
Ale ty fialkový plavky, když na to teď koukám, byly vlastně moc hezu! Takže .. za mě spokojenost :))